V úterý 9. října jsme v České národní bance představili zbrusu nový sběratelský cyklus. Váže se k bezesporu nejvýznamnějšímu výročí letošního roku - k výročí založení Československa. A nejen k němu. Naši autoři, uznávaný publicista a historik Pavel Kosatík a numismatický badatel a odborník ČNB Jaroslav Moravec, do svých hledáčků umístili rovnou celou první Československou republiku. Společně napíší jednadvacet dílů knižní série. Vydávat je budeme ve spolupráci s největším českým nakladatelským domem Albatros Media postupně během následujících jednadvaceti let. Kronika první republiky ale nebude jen pouhou – byť velice luxusní – knihou…
Příběh prvorepublikového Československa neodehrajeme jen na stránkách knihy, ale také na stranách zlatých dukátových a stříbrných medailí. Každý díl doprovodí čtyři medaile věnované významným událostem daného roku. Pavel Kosatík postupně zmapuje politické, kulturní a společenské dění v Československu mezi lety 1918–1938. Jaroslav Moravec pojedná o historii české měny v témže období.
„Jsme v roce, kdy si každý po svém připomíná sté výročí republiky. Mně se lidé ptají, v čem to stálo za to a v čem ne. I já se na to sám sebe ptám. Kronika první republiky je odpovědí na tuto otázku. Odpovědí, že to mělo smysl a proč. Více už najdete uvnitř,“ říká o Kronice Pavel Kosatík, první z dvojice autorů.
„Při pohledu na vývoj československé a později české měny je období první republiky nesmírně zajímavé, i když zabírá jen dvacet jedna z těch sta let. Byla vybudována vlastní měna, její platidla, byla obnovena vydrancovaná kremnická mincovna, kde se začaly razit československé mince a byla vybudovaná tiskárna bankovek, která dodnes české bankovky tiskne.
Rozlišujeme několik etap vzniku československých peněz. Nově vzniklý stát nejprve plánoval vše budovat pomocí tuzemských firem. To se ukázalo být v některých oblastech nemožné. Následovala velmi loajální spolupráce mezi tehdejším Bankovním úřadem ministerstva financí a rakouskou centrální bankou ve Vídni. Ta jen několik měsíců po rozpadu monarchie velmi loajálně a na špičkové odborné úrovni s Čechoslováky spolupracovala a nese tak obrovskou zásluhu na vzniku našich prvních peněz. To je pro mě poselství, které přesahuje rámec tehdejší doby,“ doplňuje ho Jaroslav Moravec, druhý z autorů.
Kmotry Kroniky první republiky se stali historička a numismatička Věra Němečková a viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Oba jsou zároveň autory předmluvy prvního dílu. „Moc bych si přál, aby Kronika nebyla jen sběratelský artefakt, ale aby to byla i kniha, která se bude číst. Protože v ní je co číst. Věřím, že se bude předávat z generace na generaci a že se k ní děti těch, kteří si ji pořídí, budou vracet,“ uvedl Mojmír Hampl a na závěr křtu dodal „My dost často trpíme krátkodobostí uvažování, někdy i krátkozrakostí. Když pak někdo přijde s projektem, který je úplně jiný. S projektem, který cílí na horizont, na který málokdo z nás vidí. Já smekám.“
Připomínka stoletého výročí
Dukátové medaile doprovázející Zlatou edici Kroniky připomínají svými technickými parametry legendární prvorepublikové svatováclavské dukáty, které patří mezi nejcennější české mince. Kupříkladu svatováclavský desetidukát z roku 1937 se v roce 2017 vydražil za rekordních 14,7 milionu korun. „Pamětní mince a medaile jsou součástí našeho kulturního dědictví a jak je vidět, sběratelé je dokáží řádně ocenit. Stejný kulturní význam mají knihy. Proto nám přišlo logické spojit tyto dva formáty v jeden celek. Uvádíme na trh něco, co zde nemá obdoby. Celé to navíc umocňuje tematika bezesporu nejvýznamnějšího letošního výročí – sta let založení Československé republiky,“ uvedl při křtu Lukáš Jokl, ředitel Českých dukátů.
Václav Kadlec, generální ředitel Albatros Media k tomu dodává: „Myslím si, že naše země si zaslouží, aby klíčové období první republiky bylo takto zachyceno. Albatros Media stojí na tradici téměř sedmdesátileté existence nakladatelství Albatros. Nepochybujeme, že bychom to měli být právě my, kdo tento velkorysý historický cyklus přivede na svět.“
Na půdě České národní banky
Křest proběhl v prostorách České národní banky záměrně. Budova byla postavena v období první republiky pro tehdy klíčovou bankovní instituci – Živnobanku. Na historii prvorepublikového peněžnictví se navíc Kronika v kapitolách Jaroslava Moravce zaměřuje. Jaroslav Moravec stál i u výběru autorů pamětních medailí. O práci na nich se podělili akademičtí sochaři Zbyněk Fojtů, Vladimír Oppl, Jiří Dostál a akademický malíř Vladimír Pavlica. Posledním a zároveň nejslavnějším jménem je bezesporu Jiří Harcuba, zesnulý akademický sochař, jehož dílo (T. G. Masaryk na dukátové medaili) se do Kroniky dostalo díky svolení vdovy paní Zdeny Harcubové z archivu České národní banky, v němž je uloženo.
Oproti sběratelskému cyklu dukátových a stříbrných medailí Na paměť českých králů a královen je čtveřice pamětních medailí začleněných do Kroniky první republiky ražena ve špičkové kvalitě, tzv. proof. Ražba je nadále zajišťována Českou mincovnou v Jablonci nad Nisou. Drží si tak velmi vysoký kvalitativní standard.
Kroniku první republiky si můžete prohlédnout na našem e-shopu.
