x
Královské kalendárium 24. díl

15. červenec 1490: Vladislav II. Jagellonský se stal uherským králem

15. červenec 1490: Vladislav II. Jagellonský se stal uherským králem

Když se Vladislav Jagellonský v roce 1471 stal českým králem, musel se potýkat se skutečností, že o český trůn již po dlouhou dobu usiloval Matyáš Korvín, zeť předchozího českého panovníka Jiřího z Poděbrad. Zatímco Ladislav se po svém zvolení ujal vlády nad Čechami, ovládal Matyáš Moravu, Slezsko a obojí Lužici.

Když se Matyáš Korvín dozvěděl o Vladislavově zvolení českým králem, nechal se sám v Jihlavě prohlásit a papežským legátem korunovat českým králem. Zdálo se, že nepřátelství mezi oběma vznešenými muži je věčné a ukončit je může pouze porážka jednoho z nich.

Zatímco Vladislav II. nastupoval na trůn jako patnáctiletý jinoch bez státnických zkušeností, vystupoval Matyáš Korvín – který byl současně králem uherským – jako zkušený vladař a zralý muž, který má v rukou všechny trumfy. Na Vladislavovo vítězství by si v této době nevsadil snad nikdo.


Skutečně v prvních letech Vladislavovy vlády probíhaly mezi ozbrojenými jednotkami obou panovníků líté boje, později se situace zklidnila a soupeření se změnilo v jakýsi poziční zápas, který se odehrával bez velkých tažení a bitev.

Vladislav i Matyáš se spíše soustředili na ovládnutí co největšího množství měst a hradů, z nichž by kontrolovali okolní území. Situace se změnila koncem roku 1478. Matyáš Korvín tehdy dospěl k závěru, že na vítězství nad svým mladým sokem nemá dost sil a rozhodl se spíše pro zachování stávajícího stavu. Po několikaměsíčním vyjednávání uzavřeli 7. prosince téhož roku oba muži v Olomouci mír, který jim oběma zajišťoval právo na titul českého krále, ovšem s tím, že Vladislav II. Jagellonský bude vládnout v Království českém, zatímco Matyáš Korvín na Moravě, ve Slezsku a v Horní i Dolní Lužici.,

Po letech se situace sama vyřešila 6. dubna 1490, když starý a nemocný Matyáš zemřel. Vladislav II. se okamžitě pustil do boje o uvolněný uherský trůn. V čele velkého vojska, které shromáždil, na jaře vytáhl do Uher a dosáhl toho, že jej 15. července 1490 uherský sněm provolal králem. Jeho volba však nebyla zadarmo. Vladislav II. musel uherským stavům slíbit, že trvale přesídlí do Budína a dokonce, že pojme za choť vdovu po Matyáši Korvínovi Beatrici Aragonskou. Vladislav na obě podmínky přistoupil, přestože se mu například vnucený sňatek příliš nezamlouval, a 21. září téhož roku na jeho hlavě spočinula Svatoštěpánská koruna. Tak český panovník s polskými kořeny, zpočátku považovaný za naprostého outsidera, dosáhl svého životního triumfu.

Pro České dukáty sepsal historik Jiří Pernes

Doporučujeme
Vladislav II. Jagellonský
Vladislav II. Jagellonský
zobrazit dukát
zajímavosti a novinky
Přečtěte si
Další články
chcete se zeptat?
odběr newsletteru
yt-ico