x
Královské kalendárium 5. díl

29. říjen 1914: Stížnosti arcivévody Bedřicha císaři Františku Josefovi I. na chování českého národa

29. říjen 1914: Stížnosti arcivévody Bedřicha císaři Františku Josefovi I. na chování českého národa

Když 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, která brzy přerostla v konflikt celosvětový, jmenoval císař František Josef I. vrchním velitelem spojené c. a k. polní armády svého příbuzného, arcivévodu Bedřicha. Sám si již na tuto zodpovědnou funkci netroufal, protože chápal, že jej vysoký věk – v roce 1914 se dožil 84 let – do značné míry omezuje. Arcivévoda Bedřich patřil k těm příslušníkům rodu habsbursko-lotrinského, kteří měli k českým zemím velice blízko. Narodil se na zámku Židlochovice u Brna a na Moravě a ve Slezsku mu patřila rozsáhlá panství, především Frýdek a Těšín, kde vyvíjel vskutku úspěšnou hospodářskou činnost. Málokdo ví, že svými germanizačními aktivitami se zapsal i do dějin české literatury: právě o něm psal Petr Bezruč ve svých básních jako o „markýzi Gerovi“, který usiluje o vyhubení slovanských obyvatel Slezska.

Centrem Bedřichova panství byl Těšín, ležící dnes na území Polska. Tam také v prvních měsících války přenesl hlavní vojenský stan rakouské armády a odtud řídil válečné operace. Do Těšína se rovněž sbíhaly informace o průběhu mobilizace na území monarchie i o smýšlení a náladách obyvatel.

Arcivévodu Bedřicha velice znepokojovaly proruské a slovanofilské nálady, které panovaly mezi česky hovořícími obyvateli Čech, Moravy a Slezska, a podporoval ostrý kurs rakouských úřadů proti nim. Již v prvních dnech války zastavily vydávání mnoha českých novin a časopisů, zakázaly činnost desítek českých spolků a zahájily zatýkání nepohodlných osob. Ve vězení tak 4. září 1914 skončil vůdce české národně sociální strany Václav Klofáč, o několik dnů později jeho spolupracovník Emil Špatný. Vojenský teror proti českému obyvatelstvu šel až tak daleko, že koncem roku 1914 byli za rozšiřování protirakouských letáků a za podvratnou propagandu popraveni Slavomír Kratochvíl, Evžen Matějka a Josef Kotek. To však arcivévodovi Bedřichovi pořád nestačilo, zdálo se mu, že postup rakouských úřadů je stále příliš mírný, a proto 29. října 1914 poslal císaři Františku Josefovi I. vlastnoruční přípis, v němž si stěžoval na nepřátelské chování českého národa a žádal, aby v českých zemích byla nastolena pravomoc armádního velení místo civilní veřejné správy. V praxi by to fakticky znamenalo zavedení vojenské diktatury. Všechny přestupky proti zákonu, které by byly hodnoceny jako státu nepřátelské, by už neposuzovaly soudy civilní, nýbrž soudy vojenské. A to by znamenalo ještě daleko více vynesených rozsudků smrti a vykonaných poprav. Císař si dobře uvědomoval nebezpečí, které v tomto návrhu spočívá, chápal, že by zavedení vojenské diktatury v Čechách, na Moravě a ve Slezsku přineslo další vyhrocení situace, další zostření napětí, další impuls k protirakouskému cítění. Proto návrh arcivévody Bedřicha rozhodně zamítl, stejně jako další obdobné přípisy, které mu Bedřich adresoval později.

Pro České dukáty sepsal historik Jiří Pernes.

Doporučujeme
František Josef I.
František Josef I.
zobrazit dukát
zajímavosti a novinky
Přečtěte si
Další články
chcete se zeptat?
odběr newsletteru