x
Královské kalendárium 14. díl

16. dubna 1919 schválilo Revoluční národní shromáždění v ČSR tzv. záborový zákon

16. dubna 1919 schválilo Revoluční národní shromáždění v ČSR tzv. záborový zákon

16. dubna 1919 schválilo Revoluční národní shromáždění v ČSR zákon o pozemkové reformě, tzv. záborový zákon.

Jednalo se o znárodnění a následné přerozdělení zemědělské půdy. Argumenty pro reformu byly dva, zabránění šlechtě rozprodat bohatství českého národa (např. vykácením lesů a vývozem dříví) a mít ve vlastnictví státu větší výměru půdy, po vzoru sousedního Německa.

Zestátněny byly hlavně pozemky velkostatkářů, jež vlastnili více než 150 ha půdy (pole, louky, zahrady, vinice, chmelnice) nebo 250 ha půdy celkem. Tato půda pak měla být rozdělena bezzemkům, tedy těm, co neměli vůbec nic a pracovali na „panském“.

Příprava zákona vzešla hlavně od Čechů a Slováků a je známá svým diskriminačním nádechem, kdy se většina zabraného majetku týkala zejména německé a maďarské menšiny obyvatel.

Stejně tak množství přidělené půdy Němcům a Maďarům bylo nižší než jejich počet v jednotlivých regionech.

Reforma trvala téměř celé období první republiky a oficiálně byla ukončena až roku 1937. I přesto na jejím konci nebyla polovina zabrané půdy vůbec rozdělena.

Buď se stala součástí státního podniku Státní lesy a statky, nebo ležela ladem. Celkem bylo zestátněno přes 40 000 km2 půdy, ale přiděleno pouze kolem 18 000 km2.

Tato kontroverzní, ale významná událost se stala tématem pro dvoudukát, který je součástí Kroniky první republiky 1919. Pamětní medaili navrhl Josef Oplištil, medailér a sochař patřící k mladší generaci tvůrců pamětních mincí a medaili. Na averzu této pamětní medaile je motiv ke schválení záborového zákona. na reverzu je pak zobrazen prozatímní státní znak.

Pro České dukáty sepsal historik Jiří Pernes.

16. dubna 1919 schválilo Revoluční národní shromáždění v ČSR tzv. záborový zákon


zajímavosti a novinky
Přečtěte si
Další články
chcete se zeptat?
odběr newsletteru