Poslední slova TGM - Stříbrná pamětní medaile

Představení produktu

Ve výroční den vzniku Československa, 28. října 2025, vychází speciální limitovaná emise dukátů s portrétem T. G. Masaryka od předního českého výtvarníka Jiřího Harcuby. Masarykova tvář nese Harcubův typický sklářský rukopis, díky čemuž působí nesmírně sugestivně a zcela se vymyká obvyklé portrétní tvorbě.

Tuto výjimečnou emisi připravuje společnost České dukáty u příležitosti rozpečetění obálky s Masarykovými posledními slovy v září tohoto roku.

Dukát a další artefakty jsou uloženy v luxusní bílé kazetě se zlatými iniciálami TGM a trikolórou. Barvou kazeta upomíná na Masarykův oblíbený jezdecký oděv, trikolora je připomenutím Masarykovy čapky.

Medaile sama je uložena v paspartě, kterou výtvarník Adam Alva Fejfar pojal jako prvorepublikovou poštovní známku.

Součástí balení jsou i poslední slova TGM na ručním papíře, luxusní lupa, bílé numismatické rukavice, odznáček s iniciálami TGM, opět podle návrhu Adama Alvy Fejfara a certifikát pravosti.

O autorovi

Jiří Harcuba studoval na Středním odborném učilišti sklářském v Harrachově, Státní odborné škole sklářské v Novém Boru a posléze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (u známého českého sochaře a architekta prof. Karla Štipla). Po absolutoriu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové navrhoval v letech 1954-1958 ryté a broušené sklo pro Výtvarné středisko (později Ústav bytové a oděvní kultury) a spolupracoval na realizaci rytého a broušeného skleněného sloupu prof. Karla Štipla pro EXPO '58 v Bruselu.

Na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou se následně vrátil jako pedagog a v roce 1970 se habilitoval. O rok později ji však musel z politických důvodů opustit. Následně v letech 1971-1990 pracoval jako samostatný výtvarník v oblasti sklářské a medailérské. Od konce 60. let se začal věnovat medailérské tvorbě, zejména návrhům mincí, medailí, řádů, vyznamenání a plaket. Jen v menší míře realizoval také volnou plastiku a výzdobu budov. Od druhé poloviny 70. let absolvoval řadu studijních pobytů v zahraničí a posléze zde působil i pedagogicky.

Po roce 1989 se vrátil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a v roce 1991 se stal jejím rektorem. Později založil také Mezinárodní školu Dominika Bimana specializovanou na rytí skla. V roce 1966 a v roce 1993 byla dle jeho návrhů realizována oběžná pětikorunová mince.