x
Novinky

Život Milady Horákové očima paní docentky Věry Němečkové

Život Milady Horákové očima paní docentky Věry Němečkové

V současné době resonuje v naší společnosti sedmdesáté výročí smrti JUDr. Milady Horákové, která byla jako jediná žena exemplárně popravena v inscenovaném procesu roku 1950.

Můžeme se ptát, proč se právě Milada Horáková stala obětí justiční vraždy, když víme, že to byla žena noblesní, čestná a ušlechtilá. Odpovědí nám je celý její život, v němž se již od gymnaziálních let neohroženě zasazovala o svobodu slova a vlastního přesvědčení, o sociální pokrok a spravedlnost.

Věřila v sílu mravních hodnot vyjádřených ve státotvorných myšlenkách T. G. Masaryka a budoucnost své krásné země viděla v demokracii a mírovém soužití se všemi národy. Tyto její ideály byly dvakrát pošlapávány, ale ona se vždy odhodlaně postavila na jejich obranu.

Zatčena nacisty i komunisty


Poprvé se tak stalo za německé okupace v roce 1940, kdy ji zatklo gestapo. Byla vězněna a mučena na Pankráci, v Terezíně, Lipsku a Drážďanech, kde ji soud změnil původní trest smrti na osm let káznice v Aichachu.
Po osvobození se Milada Horáková opět zapojila hlavně do sociálních aktivit v rámci Červeného kříže, Rady československých žen a některých dalších společenských organizací. Stala se členkou Československé strany národně socialistické, za kterou v roce 1946 kandidovala a byla zvolena poslankyní do Národního shromáždění.

Otevřeně kritizovala nedemokratické jevy v obnovené republice, které se vyhrotily až do zlomové vládní krize a končily definitivním nástupem komunistické vlády po 25. únoru 1948.
Jako mnozí jiní nekomunističtí činitelé byla i Milada Horáková odstraněna z veřejného života vyloučením ze všech dosavadních funkcí.

Po nenadálé smrti Jana Masaryka 10. 3. 1948 se demonstrativně vzdala i svého poslaneckého mandátu. Řada lidí jejího založení již mezi léty 1946-1947, ale hlavně po únoru 1948 odešla do exilu. Milada Horáková v této těžké chvíli republiku opustit nechtěla, což se jí stalo osudným. Dlouhodobě byla sledována StB a nakonec 27. 9. 1949 spolu s dalšími dvanácti přáteli zatčena. Věznění i týrání bylo o to horší, že se k tomu propůjčili příslušníci českého národa.

Život Milady Horákové očima paní docentky Věry Němečkové

Proces a nemilosrdná poprava


V osmidenním zinscenovaném procesu, kdy obžalovaní měli pouze odpovídat podle předem daného scénáře, v prostředí vyprovokované davové psychózy bylo nesmírně obtížné si udržet vlastní tvář a důstojnost.
Miladě Horákové se to podařilo. Stala se mentální posilou i pro ostatní politické vězně. Tento soud vyměřil Miladě Horákové a třem dalším spoluvězňům trest smrti, který byl za úsvitu 27. 6. 1950 vykonán, přestože o milost presidenta Gottwalda žádaly význačné osobnosti z celého světa. Nenávist politických rivalů neznala mezí.

Její ostatky komunisté rodině nikdy nevydali a do dnešních dnů není známo ani místo, kde by se mohly nacházet. Tato mimořádná osobnost novodobých československých dějin měla upadnout v zapomnění. Přesto síla idejí humanity, obětavosti, lásky k bližnímu a k vlastní zemi byla silnější.

Rehabilitace a ocenění Milady Horákové po roce 1989


Po roce 1989 byla JUDr. Milada Horáková in memoriam postupně vyznamenána nejvyššími státními i vojenskými vyznamenáními. Poctu a obdiv Miladě Horákové prokazují nejen historici, umělci, spisovatelé a novináři svými díly, ale všichni lidé, kteří si na ni vzpomenou, nebo se pokloní její památce u pomníků po celé zemi.

V historii českého státu je mnoho událostí, na které můžeme být hrdi. Na druhou stranu existuje v naší nedávné minulosti i řada sporných míst, které dodnes pociťujeme jako špatně se hojící a stále otevřenou ránu. Pro zdravý vývoj naší demokracie si potřebujeme obojí neustále připomínat a mít před sebou životní osudy lidí jako byla Milada Horáková, či naší paměti časově bližší Václav Havel.

Oba a mnozí další byli obětí politické zvůle a nepředstavitelné arogance moci. Po všech těchto traumatických zkušenostech, musíme být neustále ve střehu a nesmíme dopustit žádnou další formu totality, protože stejné typy lidí jako byli věznitelé a soudci Milady Horákové žijí i dnes mezi námi.

Jsem vděčna vedení společnosti České dukáty, že svojí činností vědomě přispívá k udržení společenské paměti a z národní historie vybírá témata jak ze starších dějin, tak z naší nedávné minulosti, či současnosti.
K poučení i potěše veřejnosti vydává zlaté a stříbrné odražky dukátových ražeb na paměť českých králů a královen, zlaté a stříbrné medaile v cyklu Kroniky první republiky i zvláštní řadu dukátových ražeb k poctě výjimečných osobností jako byl např. již jmenovaný Václav Havel a Milada Horáková.

doc. PhDr. Věra Němečková, Ph.D.

zajímavosti a novinky
Přečtěte si
Další články
chcete se zeptat?
odběr newsletteru