Zikmund Lucemburský byl chytrý panovník, skvělý diplomat i vojenský vůdce
Zikmund Lucemburský patřil k nadmíru vzdělaným panovníkům. Mluvil sedmi jazyky, byl společenský a měl zálibu v rytířských turnajích. Uměl taktizovat, byl výborný diplomat a díky četným vojenským tažením dokázal udržet kontrolu nad velkou částí Evropy. Mezi jeho zásluhy patřily oba církevní koncily (Basilejský i Kostnický), které byly zásadní pro uklidnění situace nejen v církvi, ale i jednotlivých státech. Možná jen hluboká společenská krize přelomu 14. a 15. století ho zasadila do pozice, jež na něj hází odstín špatného vládce.
Zásnuby v 6 letech, smrt otce a usednutí na trůn
Už v roce 1374 Karel IV. zasnoubil svého mladšího syna s Marií, dcerou polského a uherského krále Ludvíka I. Zikmund Lucemburský se po otcově smrti v roce 1378 přesunul na uherský dvůr, kde dostal tvrdou politickou školu a po třech letech ho jeho starší bratr Václav IV. (
pamětní medaile s podobiznou Václava IV. jsme vydali v roce 2019) poslal do Krakova nasát tamní atmosféru a naučit se jazyk. Sňatek s Marií si ale Zikmund nakonec musel vynutit a za podpory šlechty se na dalších 50 let stal 31. března 1387 uherským králem. V roce 1411 převzal Zikmund i římskou korunu krále a v roce 1433 se stal také římským císařem. Jeho cílem bylo vybudovat mohutné podunajské soustátí, které by se dokázalo postavit Osmanské říši.
Reforma církve i nesympatie kvůli smrti Jana Husa
Zikmund se zapsal do dějin svou snahou odstranit papežské schizma (trojpapežství). Nakonec svého cíle dosáhl na kostnickém koncilu, ze kterého vyšla jediná hlava církve - papež, Martin V. Tentýž koncil odsoudil k smrti Mistra Jana Husa a to vyústilo v Českých zemích k velké míře nevole i vůči Zikmundovi, který Janu Husovi nepomohl. V roce 1419, po smrti svého bratra Václava IV., se Zikmund stal dědicem české koruny. Měl ale spoustu nepřátel, především mezi husity a kališníky, které se neúspěšně snažil potlačit křížovou výpravou v roce 1420 v bitvě na Vítkově. I přes svou prohru se ale nechal na Pražském hradě korunovat.
Neúspěšné křížové výpravy, ústupky a nemoc
Zikmund vypravil ještě další tři křížové výpravy, ale ze všech vyšel jako vítěz Jan Žižka z Trocnova. Zikmund pochopil, že cestou násilí to nepůjde a tak v roce 1436, po bitvě u Lipan, nabídl takové politické ústupky, že byl v čele země přijat. Radost mu ale dlouho nevydržela. Nejen, že byl už ve starším věku a nemocný, ale poté, co nechal popravit odbojného hejtmana Jana Roháče z Dubé, se v opozici opět zdvihla míra nevole vůči českému králi. Zikmund Lucemburský se tak raději vydal do Uher, ale na své cestě, 9. prosince 1437 ve Znojmě, zemřel. Byl pohřben v katedrále ve Velkém Varadíně, hned vedle hrobky sv. Ladislava.
Po Zikmundovi nezůstal žádný následník trůnu. Jeho jediným potomkem byla dcera Alžběta, kterou měl se svou druhou ženou Barborou Celjskou.
Zikmund Lucemburský na ražbách Českých dukátů
