x
Novinky

Vladislav II. byl úspěšný panovník, který překvapil zejména českou šlechtu

Vladislav II. byl úspěšný panovník, který překvapil zejména českou šlechtu

Vladislav II.

(1110 – 18. ledna 1174, Meerane) 

Syn knížete Vladislava I. a jeho manželky Richenzy z Bergu byl od roku 1140 český kníže a v letech 1158–1172 druhý český král z rodu Přemyslovců. O jeho mládí neexistují skoro žádné záznamy, ale zdá se, že žil velice bezstarostným životem. A právě proto ho čeští feudálové protlačili na knížecí trůn místo Vladislava Olomouckého, kterému se snažil před svou smrtí zajistit následnictví jeho otec Soběslav I. Domnívali se, že mladý a nerozvážný Vladislav nedokáže vládnout sám a bude jen loutkou ke zprostředkování jejich vůle. To se ale mýlili.


Na obrázku je scéna z Olomouckého horologia – Vladislav II. by měl být znázorněn pod značkou dux.

České panstvo nedostalo co chtělo

Vladislav nezahrnul českou šlechtu výnosnými úřady, benefity ani poctami, jak si představovala. Naopak, jako panovník projevil nečekanou ráznost a samostatnost. Šlechtici dostali strach a tak se chtěli ujmout další změny na knížecím postu. Do boje proti Vladislavovi vyslali Konráda Znojemského, jemuž podle tzv. stařešinského (seniorátního) zákona jako nejstaršímu Přemyslovci panovnický post skutečně náležel. K němu se připojila i další moravská knížata a také bývalý kandidát na český knížecí trůn Vladislav Olomoucký.


Pokusy o svržení Vladislava II. z trůnu

Jen málo věrných zůstalo na straně Vladislava, zejména jeho bratři Děpolt I. a Jindřich nebo olomoucký biskup Jindřich Zdík. To však nestačilo a na jaře roku 1142 byl Vladislav II. u Vysoké na Čáslavsku zbaven svého postavení. To ho ale nezastavilo. Obrátil se na německého císaře Konráda III. z rodu Štaufů a s jeho pomocí vyhnal vojska Konráda Znojemského z Prahy. Na oplátku se pak Vladislav II. připojil ke druhé křížové výpravě do Svaté země, ale do cíle nedorazil. Za jeho nepřítomnosti došlo k neúspěšnému pokusu o další jeho svržení z trůnu, kdy se moci měl ujmout Soběslav, syn zesnulého knížete Soběslava I. 


Přátelství a tajná domluva s římským králem

V roce 1156 navázal Vladislav vztahy s římským králem Fridrichem I. Barbarossou, který mu tajně přislíbil královský titul za vojenskou pomoc v italském městě Milánu. Vladislav tak na své náklady a s vojskem, které čítalo asi 12 tisíc členů, Miláno přímo rozdrtil. A tak se Vladislav stal v roce 1158 králem a velkým spojencem Fridricha I. Často zasahoval i do politického vývoje v Říši a okolních zemích. Jejich přátelství však netrvalo věčně. Vladislav sice získal královskou korunu, ale pouze pro sebe, dědické právo se na ni nevztahovalo. Když pak v roce 1172 abdikoval, aby uvolnil místo svému synovi Bedřichovi, přišel ze strany římského krále nesouhlas a na trůn dosadil Vladislavova bratra Soběslava. Vladislav poté opustil Čechy a v roce 1174 zemřel v Meerane.


Vladislav i jeho žena přinesli českým zemím rozkvět


Vladislav byl dvakrát ženatý. Jeho první žena Gertruda Babenská zemřela v roce 1150 a zanechala mu čtyři děti. Podruhé se oženil již za dva roky s Juditou Durynskou, se kterou měl 3 děti. Judita byla krásná a vzdělaná žena, která sebevědomě a odvážně zastupovala svého muže v době jeho nepřítomnosti. Byla také iniciátorkou a patronkou stavby prvního kamenného mostu v českých zemích, jež byl předchůdcem Karlova mostu a nesl název Juditin most. 

Vladislavova vláda zajistila v našich zemích rozkvět. Jeho zahraniční kontakty otevřely cestu novým kulturním vlivům, které Čechy obohatily. Založil spoustu klášterů jako například Plasy, Pomuk, Želiv, Doksany nebo Strahov, ve kterém jsou uchovány i jeho ostatky.


Vladislav II. na medailích Českých dukátů


České dukáty vydají medaile na počest Vladislava II. dle emisního plánu v roce 2024 k výročí 850 let od jeho úmrtí.
zajímavosti a novinky
Přečtěte si
Další články
chcete se zeptat?
odběr newsletteru