Žena s úctou ke křesťanským hodnotám
Díky přijetí křesťanství, přímo od věrozvěsta Metoděje, získali Přemyslovci politickou převahu a nadvládu nad ostatními knížety v Čechách. Ludmila se svým mužem Bořivojem žila čtrnáct let a měli spolu nejméně šest dětí. Mezi nejznámější z nich patří Spytihněv a Vratislav, které vychovávala ve stejné křesťanské víře. Když Bořivoj I. v roce 889 zemřel, nestáhla se Ludmila do ústraní, naopak, zůstala aktivní ve veřejném dění, čímž získala korunu pro své syny. Byla vždy mírnou a spravedlivou ženou, které laskavost a štědrost k chudým nebyly cizí.
Začátek sporu se snachou Drahomírou
Ludmilin syn Spytihněv nastoupil na trůn v roce 894, za svého panování odtrhl zemi od Velké Moravy a po deseti letech vlády zemřel. Jeho nástupcem se stal mladší bratr Vratislav, který se oženil s Drahomírou z rodu Stodoranů a měli spolu sedm dětí, čtyři dcery a tři syny - Václava, Boleslava a Spytihněva. Když v roce 921 Vratislav zemřel při výpravě proti Maďarům, převzala za nedospělého Václava vládu jeho manželka a Václavova matka Drahomíra. O výchovu vnoučat se však měla postarat Ludmila. To se ale Drahomíry dotklo a dalo vzniknout sváru, který určil významný chod českých dějin.
Vražda Ludmily na hradě Tetín
Drahomíra nebyla velkou zastánkyní křesťanských zásad a ve sporu s Ludmilou bojovala intrikami, které byly protikladem k modlitbám a lásce, ve kterých žila a vychovávala pravého českého knížete už Ludmila. Není divu, že si Ludmily český lid považoval. To však přílévalo olej do ohně závisti její sokyně. A tak se Drahomíra rozhodla k radikálnímu činu a 15. září 921 nechala Ludmilu uškrtit na hradě Tetín, na který se kněžna stáhla. Říká se, že vrahové Tunna a Gomon odmítli Ludmilu sprovodit ze světa ostřím meče, jak si budoucí světice přála. Tím, že neprolili její krev, se chtěli vyhnout jejímu svatořečení.
Svatořečení a odvaha sv. Václava
dyž Václav převzal vladařskou korunu, dosáhla spravedlnost svého. V roce 925 nechal svou matku zapudit, ostatky babičky převezl do Prahy a za účasti řezenského biskupa Michala, je uložil do chrámu sv. Jiří na Hradčanech. Kult Ludmily i Václava se tak staly opěrnými body přemyslovské dynastie. I když písemná úcta sv. Ludmily pochází až z konce 11. století a oficiálně byla svatořečena až v letech 1143–44, stala se patronkou české země, jejíž atributy jsou dlouhý plášť, knížecí čapka, korunka a závoj.
Svatá Ludmila na ražbách Českých dukátů k výročí 1100 let
České dukáty vyrazí zlatý dukát na počest sv. Ludmily v roce 2021, jako připomenutí výročí 1100 let od jejího úmrtí.
