x
Novinky

Alois Rašín, strůjce československé měny, díl první

Alois Rašín, strůjce československé měny, díl první

Československá koruna letos v březnu slaví stoleté jubileum. K této příležitosti jsme pro Vás připravili pětidílný seriál naší odborné poradkyně doc. Věry Němečkové. Přiblížíme cestu, která vedla k vzniku naší měny a bezesporu největší osobnost, která se o ni zasloužila, JUDr. Aloise Rašína.

Ačkoliv se obecně traduje, že vznik nové československé měny byl krátce po ustavení tzv. první republiky dílem několika málo březnových dnů roku 1919, a tedy velmi rychlý, není to úplná pravda. Skutečnost byla poněkud složitější a úzce souvisela s celkovým vývojem válečné situace doma i v zahraničí, stejně jako s politickými postoji jednotlivých protagonistů.

Pro naše téma patří k nejdůležitějším osobnostem bezesporu JUDr. Alois Rašín, který byl od roku 1915 vězněn a v roce 1916, spolu s obecně uznávaným politikem Karlem Kramářem a s dalšími dvěma členy (Vincencem Červinkou a Josefem Zamazalem) odbojové organizace Maffie, odsouzen za velezradu k trestu smrti. Od výkonu trestu je zachránil nástup nového císaře Karla I. na trůn, který jim trest smrti změnil na 10 let těžkého žaláře a následně dal odsouzeným milost. Stalo se tak v červenci roku 1917 v rámci úporné snahy mladého císaře vést dialog s opozičními silami a úpravou všech možných vztahů modernizovat a tím zachránit monarchii.

Alois Rašín se narodil 18. října 1867 v malém východočeském městečku Nechanice, asi 15 km západně od Hradce Králové. Otec František, jako pracovitý rolník i pekař, požíval v obci pro svoje uvážlivé a spravedlivé jednání velké vážnosti a úcty. Sám se ve volném čase vzdělával, takže se postupně stal pro obec ve veřejných funkcích nepostradatelným a nakonec byl i poslancem v Říšské radě. Zatímco otec se celý život zajímal o národní politiku, matka Aloise Rašína se vedle své početné rodiny (9 dětí) ve skromnosti nenápadně starala i o chudé a postižené sousedy. Měla výbornou paměť a uměla krásně vyprávět. Byla morální kotvou nejen své rodiny, ale i nejbližšího okolí. Syn Alois, jako nejnadanější z dětí, byl poslán na studie, které zdárně dokončil titulem doktora práv v roce 1891.

Již v době studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy se Alois Rašín zabýval politikou. Jeho první veřejně publikovaná práce „České státní právo“ zaujala zejména mladé lidi, mezi nimiž se rychle šířila, a tím se také okamžitě dostala do hledáčku rakouských úřadů. Brožura byla zabavována a autor byl jako státu podezřelý vyšetřován. Za pokračující politickou činnost byl odsouzen v únoru roku 1894 ve známém procesu s tzv. Omladinou k dvouletému odnětí svobody ve věznici na Borech a ke ztrátě právnického titulu, což byl velmi citelný zásah do budoucího života. Přesto tento rozsudek bral Rašín velmi statečně. Podle vlastních pamětí, vydaných po jeho smrti, to nesl jako minimální ztrátu, kterou na oltář vlasti položil, a nad kterou se nikterak nepozastavoval, protože mu práce pro národ byla dána do vínku již od kolébky prostředím rodiny, ve které vyrůstal.

Ztráta titulu po odsouzení za protistátní činnost v roce 1894 a uvěznění na Borech nemohly mít v Rašínově rodinném zázemí negativní váhu. Naopak. Od této doby byl v Nechanicích pokládán za morální autoritu vedle otce Františka i syn Alois. Omladina byla koncem roku 1895 amnestována a titul byl Aloisi Rašínovi opět přiznán.

Pro České dukáty sepsala historička a numismatička doc. PhDr. Věra Němečková, Ph.D.

zajímavosti a novinky
Přečtěte si
Další články
chcete se zeptat?
odběr newsletteru