Nesnášel novoty, miloval plzeňské pivo a možná i díky svému železnému dennímu režimu vládl českým zemím dlouhých 68 let.
Syn arcivévody Františka Karla a jeho ženy Žofie, bavorské princezny, se narodil 18. srpna 1830 ve Vídni. Jeho výchova už od malička směřovala k předpokladu, že jednoho dne usedne na trůn. Byl pilný student a ve svých 12 letech se učil i 50 hodin týdně a dokázal se dorozumět sedmi světovými jazyky. Už od dětství měl velmi kladný vztah k armádě a vojenství. Říká se, že uměl dříve pochodovat a cvičit, než číst a psát. V jeho výchově nebyla opomenuta ani zbožnost a respekt k římsko-katolické církvi.
Franz Josef nastoupil na trůn v Olomouci na začátku prosince 1848. Bylo
mu 18 let. V Rakousku-Uhersku v té době padly poslední zbytky feudalismu
a František se stal symbolem Bachova absolutismu. Při svém panování byl
symbolem jistoty a vytrvalosti, ale také jisté nehybnosti. I přesto, že
sám neměl rád změny a novoty (například telefon nechal umístit na
záchod a jinde ho odmítal zvedat), vznikaly za jeho vlády nové
železnice, mosty a rozvíjelo se umění.
V roce 1853 se seznámil se
svou patnáctiletou sestřenicí Alžbetou, známou jako Sissi, do které se
zamiloval a o rok později si ji vzal. Měli spolu 4 děti, kdy ale
prvorozená Žofie zemřela ve dvou letech na černý kašel a jediný syn
Rudolf spáchal ve 31 letech sebevraždu. Manželé se odcizili a František
udržoval vztah s jinými ženami. Císařovna Alžběta po smrti syna
cestovala po Evropě a v roce 1889 ji v Ženevě zavraždil italský
anarchista Luigi Lucheni.
Dukát věnovaný Františku Josefovi I. jsme vydali v roce 2016 jako třetí v pořádí při příležitosti 100 let od jeho úmrtí. Pamětní medaile cyklu Na paměť českých králů a královen si můžete zakoupit na našem eshopu.
Averz dukátu zdobí portrét císaře, kde je zachycen již v pokročilém věku, tak jak si ho většina z nás vybavuje.
Na reverzu dukátu a dvoudukátu je vymodelována jednokorunová mince, která je předchůdkyní československé měny, zatímco na pětidukátu a desetidukátu je pavilon Zemské jubilejní výstavy, kterou František Josef I. osobně navštívil.
