“Dávám si stále náročnější úkoly.”
Jméno Vladimír Pavlica bezpochyby patří mezi špičky české medailérské scény. Studoval Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou v Železném Brodě, ze které po roce přestoupil na obchodní školu s oborem aranžér s praxí v Módním domě Ostravica. Ve 30 letech nastoupil na UMPRUM do ateliéru užité grafiky a plakátu. Dlouhá léta se věnoval propagační a užité grafice, až anonymní soutěž vyhlášená ČNB v roce 2012 ho dostala zpět na medailérskou dráhu.
Pro České dukáty navrh nádherný desetidukát se zakladateli Československa - T. G. Masarykem, Edvardem Benešem a M. R. Štefánikem, který je součástí Kroniky první republiky 1918.
Vladimír
Pavlica svou první pamětní minci realizoval už ve třetím ročníku vysoké
školy, kdy vyhrál jeho návrh v soutěži vyhlášené ČNB. I přes tento
úspěch ale pověsil medailérský obor na 33 let na hřebík a vydal se
cestou grafiky a propagace. Když dokončil vojenskou službu, stal se
grafikem v ústřední propagaci Nové huti v Kunčicích a od roku 1969 byl
vedoucím propagace v podniku Metasport. V roce 1973 začal pracovat na
“volné noze” a po absolvování UMPRUM působil jako externí učitel kresby
na pedagogické fakultě. Po revoluci se zabýval hlavně tvorbou plakátů,
prospektů, knižních přebalů a katalogů pro Ministerstvo kultury,
výstaviště Černá louka nebo pro Galerii výtvarného umění.
A jak se Vladimír Pavlica dostal znovu k medailérství? Může za to inzerát v novinách v roce 2012. Česká národní banka tehdy vyhlásila anonymní soutěž na vytvoření mince. Vladimír se soutěže zúčastnil a získal za svůj návrh první ocenění. A tak se rozjela nová cesta jeho kariéry. Od té doby se pravidelně účastní soutěží pro Českou i Slovenskou národní banku a stal se oceňovaným a vyhledávaným medailérem. Podle jeho návrhů bylo realizováno pět českých a tři slovenské pamětní mince. V roce 2015 dokonce Česká mincovna vydala sadu dvou stříbrných medailí jako poctu k jeho jménu.
Vladimír
Pavlica je autorem například pamětních medailí pro města Frýdek-Místek
nebo Ostrava. Je podepsaný také pod pamětními zlatými stoeurovými
mincemi k 275. výročí bratislavské korunovace císařovny Marie Terezie
nebo oběžné dvoueurové mince, která byla vydána do platebního oběhu v
nákladu milionů kusů. Vytvořil i návrh pamětní mince ke vzniku
Československa. Sám je ze svých prací hrdý na desetitisícové pamětní
mince k připomenutí příchodu věrozvěstů Konstantina a Metoděje z roku
2013 nebo zlatou medaili pro Kroniku první republiky 1918 vydanou Českými dukáty ke stému výročí vzniku Československa v roce 2018.
I když
se Vladimír Pavlica věnoval většinu svého života grafice, určitě ho to v
jeho roli medailéra neochudilo. Naopak. Tyto dvě profese se snaží
vzájemně propojovat. Jako medailér čerpá z letitých zkušeností v
grafickém oboru a obráceně. Jak sám říká, “Řeším-li složité kompozice
třeba s písmem, tak použiji štoček, protože reliéf nesmí překročit 1,8
milimetrů a okraj mince.” Možná právě jeho know-how nabyté různými
profesemi, které umí správně využít, z něj dělá osobitého a jedinečného
výtvarníka.
Vladimír
Pavlica se netají tím, že právě anonymní soutěže mu dávají možnost
srovnávat svou tvorbu s mladšími autory a tím se posouvat dopředu.
Největší motivací je pro něj ale dlouhodobá hodnota mincí a medailí. Ve
srovnání s grafickou tvorbou, jejíž životnost je velmi krátkodobá, cítí,
že prací v oboru medailérství se může podílet na vytváření národní a
kulturní historie.
v roce 2014 - zlatá mince v nominální hodnotě 200 Kč, 450. výročí narození Kryštofa Haranta
v roce 2015 - stříbrná mince v nominální hodnotě 200 Kč, 100. výročí rozluštění chetitštiny Bedřichem Hrozným
v roce 2016 - mince v nominální hodnotě 2 €, první předsednictví SR v Radě Evropy
v roce 2016 - zlatá mince v nominální hodnotě 100 €, 275. výročí korunovace Marie Terezie
v roce 2016 - stříbrná mince v nominální hodnotě 10 €, první předsednictví SR v Radě EU
v roce 2018 - zlatý desetidukát pro Kroniku první republiky 1918
