x

Přečtěte si

Královské kalendárium
Historické události očima renomovaného historika Jiřího Pernese.
Královské kalendárium 24. díl
nový díl
15. červenec 1490: Vladislav II. Jagellonský se stal uherským králem
Když se Vladislav Jagellonský v roce 1471 stal českým králem, musel se potýkat se skutečností, že o český trůn již po dlouhou dobu usiloval Matyáš Korvín, zeť předchozího českého panovníka Jiřího z Poděbrad. Zatímco Ladislav se po svém zvolení ujal vlády nad Čechami, ovládal Matyáš Moravu, Slezsko a obojí Lužici. Když se Matyáš Korvín dozvěděl o Vladislavově zvolení českým králem, nechal se sám v Jihlavě prohlásit a papežským legátem korunovat českým králem. Zdálo se, že nepřátelství mezi oběma…
přečíst
15. července 2021
Královské kalendárium 6. díl
8. březen 1348: založení Nového Města pražského
Když se kralevic Karel vrátil v roce 1335 do Čech, byl otřesen stavem, v jakém Království české nalezl, a Praha nebyla výjimkou: „Byl to smutný pohled. Království bylo tak zpustošené, že jsem nenašel jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsem neměl, kde bych přebýval, leč v měšťanských domech. Pražský hrad byl zcela opuštěn, pobořen a zničen, neboť od časů krále Otakara II. byl celý ztroskotán až k zemi,“ napsal později. Nepochybně už tehdy dospěl k…
přečíst
9. března 2021
Královské kalendárium 18. díl
4. červen 1745: bitva Marie Terezie u Hohenfriedbergeru
Boj o Slezsko mezi Marii Terezií a Bedřichem II.Ve svém boji o Slezsko, který sváděla s pruským králem Bedřichem II. prakticky od svého nástupu na trůn, utrpěla Marie Terezie novou těžkou porážku 4. června 1745 v bitvě u Hohenfriedbergeru v Dolním Sasku. Poté, co Prusové v roce 1743 opět vpadli do Čech, snažila se nepřítele ze země vypudit a útrapy války přenést za hranice své říše. To se jí do značné míry podařilo; na jaře 1745 vstoupila její armáda na území Dolního Saska a chystala se ke…
přečíst
5. června 2020
Královské kalendárium 17. díl
27. květen 1471 - volba Vladislava Jagellonského českým králem
Od 27. května 1471 měli Češi nového panovníka. Sněm v Kutné Hoře toho dne zvolil českým králem Vladislava Jagellonského, teprve patnáctiletého syna polského krále Kazimíra. Volba nebyla jednomyslná, Čechy totiž byli zemí nábožensky i politicky rozdělenou. Už za života Jiřího Poděbradského byl 3. května 1469 hlasy katolických pánů v Olomouci zvolen vzdorokrálem uherský panovník a bývalý Jiřího zeť, uherský král Matyáš Korvín. Mohlo se to stát jen v důsledku toho, že papež Pavel II. prohlásil…
přečíst
27. května 2020
Královské kalendárium 14. díl
16. dubna 1919 schválilo Revoluční národní shromáždění v ČSR tzv. záborový zákon
16. dubna 1919 schválilo Revoluční národní shromáždění v ČSR zákon o pozemkové reformě, tzv. záborový zákon. Jednalo se o znárodnění a následné přerozdělení zemědělské půdy. Argumenty pro reformu byly dva, zabránění šlechtě rozprodat bohatství českého národa (např. vykácením lesů a vývozem dříví) a mít ve vlastnictví státu větší výměru půdy, po vzoru sousedního Německa.Zestátněny byly hlavně pozemky velkostatkářů, jež vlastnili více než 150 ha půdy (pole, louky, zahrady, vinice, chmelnice)…
přečíst
16. dubna 2020
Královské kalendárium 13. díl
31. březen 1890: čeští vlastenci podnikají zásadní krok k uspořádání Zemské jubilejní výstavy
Posledního březnového dne roku 1890 podepsal hrabě Bedřich Karel Kinský dopis adresovaný císaři Františku Josefovi I. Co nejponíženěji v něm panovníka žádal o povolení uspořádat v Praze výstavu, která by veřejnosti ukázala, jak velký pokrok udělalo Království české za posledních sto let. Hrabě Kinský v listě připomínal, že v září 1791 se v Praze nechal korunovat českým králem císař Leopold II. Na jeho počest tehdy uspořádali majitelé průmyslových závodů v Čechách výstavu svých výrobků, kterou…
přečíst
31. března 2020
Královské kalendárium 12. díl
18. únor 1853: atentát na Františka Josefa I.
Že by se dnes hlava státu procházela ulicemi bez ochranky, je nepředstavitelné. Avšak v polovině 19. století to bylo normální. Rakouský císař František Josef I. se rád vydával do vídeňských ulic, aby viděl, jak žijí jeho poddaní. Výjimku neudělal ani 18. února 1853, kdy ve společnosti křídelního pobočníka plukovníka Maxmiliána hraběte O´Donella vyrazil na procházku po vídeňských baštách. Když došli ke Korutanské bráně, všiml si, že v městském příkopu cvičí vojenská jednotka. To ovšem bylo…
přečíst
19. února 2020
Královské kalendárium 11. díl
15. duben 1759: Pruská vojska vpadla do Čech
Pruské království a jeho vládce Fridrich II. byli nejvážnějšími nepřáteli Marie Terezie, první ženské panovnice na habsburském trůnu. Hned poté, co se v roce 1740 ujala vlády, vypověděl jí pruský král válku, díky níž od habsburské monarchie a České koruny odtrhl Slezsko a připojil je ke svému státu. Válka skončila 25. prosince 1745 mírem uzavřeným v Drážďanech. Marie Terezie se jím vzdala Slezska a Kladska ve prospěch Pruska, pruský král Fridrich II. zase naopak uznal jejího manžela Františka…
přečíst
15. dubna 2019
Královské kalendárium 10. díl
31. březen 1890: Češi se chystají uspořádat zemskou jubilejní výstavu
Posledního březnového dne roku 1890 podepsal Bedřich Karel hrabě Kinský dopis adresovaný císaři Františku Josefovi I. Co nejponíženěji v něm panovníka žádal o povolení uspořádat v Praze výstavu, která by veřejnosti ukázala, jak velký pokrok udělalo Království české za posledních sto let. Hrabě Kinský v listě připomínal, že v září 1791 se v Praze nechal korunovat českým králem císař Leopold II. Na jeho počest tehdy uspořádali majitelé průmyslových závodů v Čechách výstavu svých výrobků, kterou…
přečíst
31. března 2019
Královské kalendárium 9. díl
9. únor 1354: Korunovace Anny Svídnické v Cáchách
Starobylé město Cáchy, které leží v Porýní – německy Aachen – bylo oblíbeným sídlem římského císaře Karla Velikého. Z úcty k němu a ke karlovské tradici proto právě zde probíhaly až do roku 1531 korunovace římských králů a jejich manželek. Karel IV. zde byl spolu se svou manželkou Annou Falckou korunován římským králem již v červenci 1349. Jakkoli v oblasti politické osud českému králi přál, osobního štěstí mu příliš nedaroval: 2. února 1353 Anna Falcká zemřela. Byla to již druhá Karlova choť,…
přečíst
9. února 2019
Královské kalendárium 8. díl
30. leden 1889: Smrt císařova syna
Císaře Františka Josefa I. postihla během jeho dlouhého života řada osobních tragédií. Bylo jich tolik, že sám s jistou dávkou rezignace říkal: „Ich bin ein Pechvogel“ Česky asi tolik jako: „Jsem smolař.“ Ještě smutnější byl jiný jeho povzdech: „Mir nichts ersparrt! – Ničeho jsem nebyl ušetřen!“ K tomu nejhoršímu, co Františka Josefa I. potkalo, patřila smrt jeho jediného syna, korunního prince Rudolfa. Došlo k ní 30. ledna 1889 na zámečku Mayerling nedaleko Vídně, kde následník trůnu spáchal…
přečíst
30. ledna 2019
Královské kalendárium 7. díl
16. prosinec 1740: Vpád pruské armády do Slezska
Marie Terezie ještě neseděla na trůnu ani dva měsíce, a už musela čelit útokům nepřátel, kteří ji chtěli zbavit koruny, případně uloupit část území zděděného po předcích. Patřil mezi ně také pruský král Bedřich II., jehož vojska už 16. prosince 1740 vtrhla na území habsburské monarchie. Tento panovník se dlouhodobě zabýval myšlenkou, že ke svému království připojí sousední Slezsko, nejsevernější a také průmyslově nejvyspělejší část podunajského soustátí. Jen několik dní poté, co se Marie…
přečíst
16. prosince 2018
Královské kalendárium 6. díl
26. listopad 1346: Karel IV. korunován římským králem
Dne 26. listopadu 1346 byl kralevic Karel, syn českého krále Jana Lucemburského, v Bonnu korunován římským králem. Cesta ke královské koruně nebyla jednoduchá. Samozřejmě, že Karel i jeho otec Jan snili o tom, že na hlavě příslušníka lucemburského rodu jednou tato bájná koruna spočine. Problém ovšem byl v tom, že říše již krále měla, Ludvíka Bavora, a to od roku 1314. Situace se změnila v roce 1342, kdy se novým papežem stal Karlův dlouholetý přítel a učitel Pierre de Rossières, který na…
přečíst
26. listopadu 2018
Královské kalendárium 5. díl
29. říjen 1914: Stížnosti arcivévody Bedřicha císaři Františku Josefovi I. na chování českého národa
Když 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, která brzy přerostla v konflikt celosvětový, jmenoval císař František Josef I. vrchním velitelem spojené c. a k. polní armády svého příbuzného, arcivévodu Bedřicha. Sám si již na tuto zodpovědnou funkci netroufal, protože chápal, že jej vysoký věk – v roce 1914 se dožil 84 let – do značné míry omezuje. Arcivévoda Bedřich patřil k těm příslušníkům rodu habsbursko-lotrinského, kteří měli k českým zemím velice blízko. Narodil se na…
přečíst
29. října 2018
Královské kalendárium 4. díl
Říjen 1350: Vážný úraz Karla IV.
V říjnu roku 1350 utrpěl římský císař a český král Karel IV. nesmírně těžký úraz. Nevíme přesně, kdy se tak stalo, dostupné prameny hovoří o první polovině měsíce. Bylo to však zranění tak závažné a těžké, že historikové dokonce mluví o Karlově „smrtelném úrazu“. Z tohoto důvodu nemůže připomínka tak osudové události chybět ani v našem kalendáriu, přestože nejsme schopni s přesností na den určit, kdy k ní došlo. Na podzim roku 1350 se Čechami a pak i ostatními zeměmi Evropy začala šířit zpráva…
přečíst
15. října 2018
Královské kalendárium 3. díl
8. září 1909: Císař František Josef I. na vojenských manévrech
Císař František Josef I. byl – mimo jiné – také vrchním velitelem rakousko-uherské branné moci. Od dětství byl vychováván jako voják a armáda patřila k věcem, které jej bavily a které měl rád. Obzvláště se jeho oblibě těšily manévry – vojenská cvičení, jež měla udržovat vojsko v bojeschopném stavu. Cvičení c. a k. armády se konala takřka každoročně. Za „císařské“ manévry se však považovaly jen ty, jichž se účastnil panovník osobně. Za dobu vlády Františka Josefa I. se jich konalo celkem 40.…
přečíst
8. září 2018
Královské kalendárium 2. díl
26. srpen 1346: Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!
Městečko Crécy leží v severní Francii v departementu Somme poblíž města Abbeville. Je to daleko od Čech, ale vzdor tomu se toto místo hluboce zapsalo do českých dějin. Známe je však spíše pod českým označením Kresčak. Dne 26. srpna 1346 se v jeho blízkosti odehrála krutá bitva mezi anglickým a francouzským vojskem, v níž na straně Francouzů bojovali i čeští rytíři, vedení králem Janem Lucemburským. Po boku svého otce bojoval také jeho prvorozený syn Karel, v té době již zvolený římský král.…
přečíst
26. srpna 2018
Královské kalendárium 1. díl
30. červenec 1366: Karel IV. zakládá Karlovu kolej v Praze
Když se 11. července 1366 císaři Karlovi IV. v Praze narodila dcera Anna – první dítě vzešlé z jeho manželství s Alžbětou Pomořanskou – uspořádal na její počest oslavy, na něž se sjeli významní hosté z celé Evropy. Panovník se rozhodl využít této příležitosti k počinu důležitému pro český duchovní život: 30. července téhož roku založil univerzitní kolej, která měla na věčnou paměť nést jeho jméno – Collegium Carolinum. Univerzitní koleje byly prostředím, které umožňovalo, aby profesoři a…
přečíst
30. července 2018
1 2 3 4
chcete se zeptat?
odběr newsletteru
yt-ico