Když se Vladislav Jagellonský v roce 1471 stal českým králem, musel se potýkat se skutečností, že o český trůn již po dlouhou dobu usiloval Matyáš Korvín, zeť předchozího českého panovníka Jiřího z Poděbrad. Zatímco Ladislav se po svém zvolení ujal vlády nad Čechami, ovládal Matyáš Moravu, Slezsko a obojí Lužici. Když se Matyáš Korvín dozvěděl o Vladislavově zvolení českým králem, nechal se sám v Jihlavě prohlásit a papežským legátem korunovat českým králem. Zdálo se, že nepřátelství mezi oběma…
Když se kralevic Karel vrátil v roce 1335 do Čech, byl otřesen stavem, v jakém Království české nalezl, a Praha nebyla výjimkou: „Byl to smutný pohled. Království bylo tak zpustošené, že jsem nenašel jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsem neměl, kde bych přebýval, leč v měšťanských domech. Pražský hrad byl zcela opuštěn, pobořen a zničen, neboť od časů krále Otakara II. byl celý ztroskotán až k zemi,“ napsal později. Nepochybně už tehdy dospěl k…
Boj o Slezsko mezi Marii Terezií a Bedřichem II.Ve svém boji o Slezsko, který sváděla s pruským králem Bedřichem II. prakticky od svého nástupu na trůn, utrpěla Marie Terezie novou těžkou porážku 4. června 1745 v bitvě u Hohenfriedbergeru v Dolním Sasku. Poté, co Prusové v roce 1743 opět vpadli do Čech, snažila se nepřítele ze země vypudit a útrapy války přenést za hranice své říše. To se jí do značné míry podařilo; na jaře 1745 vstoupila její armáda na území Dolního Saska a chystala se ke…
Od 27. května 1471 měli Češi nového panovníka. Sněm v Kutné Hoře toho dne zvolil českým králem Vladislava Jagellonského, teprve patnáctiletého syna polského krále Kazimíra. Volba nebyla jednomyslná, Čechy totiž byli zemí nábožensky i politicky rozdělenou. Už za života Jiřího Poděbradského byl 3. května 1469 hlasy katolických pánů v Olomouci zvolen vzdorokrálem uherský panovník a bývalý Jiřího zeť, uherský král Matyáš Korvín. Mohlo se to stát jen v důsledku toho, že papež Pavel II. prohlásil…
16. dubna 1919 schválilo Revoluční národní shromáždění v ČSR zákon o pozemkové reformě, tzv. záborový zákon. Jednalo se o znárodnění a následné přerozdělení zemědělské půdy. Argumenty pro reformu byly dva, zabránění šlechtě rozprodat bohatství českého národa (např. vykácením lesů a vývozem dříví) a mít ve vlastnictví státu větší výměru půdy, po vzoru sousedního Německa.Zestátněny byly hlavně pozemky velkostatkářů, jež vlastnili více než 150
ha půdy (pole, louky, zahrady, vinice, chmelnice)…
Posledního březnového dne roku 1890 podepsal hrabě Bedřich Karel Kinský dopis adresovaný císaři Františku Josefovi I. Co nejponíženěji v něm panovníka žádal o povolení uspořádat v Praze výstavu, která by veřejnosti ukázala, jak velký pokrok udělalo Království české za posledních sto let. Hrabě Kinský v listě připomínal, že v září 1791 se v Praze nechal korunovat českým králem císař Leopold II. Na jeho počest tehdy uspořádali majitelé průmyslových závodů v Čechách výstavu svých výrobků, kterou…
Že by se dnes hlava státu procházela ulicemi bez ochranky, je nepředstavitelné. Avšak v polovině 19. století to bylo normální. Rakouský císař František Josef I. se rád vydával do vídeňských ulic, aby viděl, jak žijí jeho poddaní. Výjimku neudělal ani 18. února 1853, kdy ve společnosti křídelního pobočníka plukovníka Maxmiliána hraběte O´Donella vyrazil na procházku po vídeňských baštách. Když došli ke Korutanské bráně, všiml si, že v městském příkopu cvičí vojenská jednotka. To ovšem bylo…
Pruské království a jeho vládce Fridrich II. byli nejvážnějšími nepřáteli Marie Terezie, první ženské panovnice na habsburském trůnu. Hned poté, co se v roce 1740 ujala vlády, vypověděl jí pruský král válku, díky níž od habsburské monarchie a České koruny odtrhl Slezsko a připojil je ke svému státu. Válka skončila 25. prosince 1745 mírem uzavřeným v Drážďanech. Marie Terezie se jím vzdala Slezska a Kladska ve prospěch Pruska, pruský král Fridrich II. zase naopak uznal jejího manžela Františka…
Posledního březnového dne roku 1890 podepsal Bedřich Karel hrabě Kinský dopis adresovaný císaři Františku Josefovi I. Co nejponíženěji v něm panovníka žádal o povolení uspořádat v Praze výstavu, která by veřejnosti ukázala, jak velký pokrok udělalo Království české za posledních sto let. Hrabě Kinský v listě připomínal, že v září 1791 se v Praze nechal korunovat českým králem císař Leopold II. Na jeho počest tehdy uspořádali majitelé průmyslových závodů v Čechách výstavu svých výrobků, kterou…
Starobylé město Cáchy, které leží v Porýní – německy Aachen – bylo oblíbeným sídlem římského císaře Karla Velikého. Z úcty k němu a ke karlovské tradici proto právě zde probíhaly až do roku 1531 korunovace římských králů a jejich manželek. Karel IV. zde byl spolu se svou manželkou Annou Falckou korunován římským králem již v červenci 1349. Jakkoli v oblasti politické osud českému králi přál, osobního štěstí mu příliš nedaroval: 2. února 1353 Anna Falcká zemřela. Byla to již druhá Karlova choť,…
Císaře Františka Josefa I. postihla během jeho dlouhého života řada osobních tragédií. Bylo jich tolik, že sám s jistou dávkou rezignace říkal: „Ich bin ein Pechvogel“ Česky asi tolik jako: „Jsem smolař.“ Ještě smutnější byl jiný jeho povzdech: „Mir nichts ersparrt! – Ničeho jsem nebyl ušetřen!“
K tomu nejhoršímu, co Františka Josefa I. potkalo, patřila smrt jeho jediného syna, korunního prince Rudolfa. Došlo k ní 30. ledna 1889 na zámečku Mayerling nedaleko Vídně, kde následník trůnu spáchal…
Marie Terezie ještě neseděla na trůnu ani dva měsíce, a už musela čelit útokům nepřátel, kteří ji chtěli zbavit koruny, případně uloupit část území zděděného po předcích. Patřil mezi ně také pruský král Bedřich II., jehož vojska už 16. prosince 1740 vtrhla na území habsburské monarchie. Tento panovník se dlouhodobě zabýval myšlenkou, že ke svému království připojí sousední Slezsko, nejsevernější a také průmyslově nejvyspělejší část podunajského soustátí. Jen několik dní poté, co se Marie…
Dne 26. listopadu 1346 byl kralevic Karel, syn českého krále Jana Lucemburského, v Bonnu korunován římským králem. Cesta ke královské koruně nebyla jednoduchá. Samozřejmě, že Karel i jeho otec Jan snili o tom, že na hlavě příslušníka lucemburského rodu jednou tato bájná koruna spočine. Problém ovšem byl v tom, že říše již krále měla, Ludvíka Bavora, a to od roku 1314. Situace se změnila v roce 1342, kdy se novým papežem stal Karlův dlouholetý přítel a učitel Pierre de Rossières, který na…
Když 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, která brzy přerostla v konflikt celosvětový, jmenoval císař František Josef I. vrchním velitelem spojené c. a k. polní armády svého příbuzného, arcivévodu Bedřicha. Sám si již na tuto zodpovědnou funkci netroufal, protože chápal, že jej vysoký věk – v roce 1914 se dožil 84 let – do značné míry omezuje. Arcivévoda Bedřich patřil k těm příslušníkům rodu habsbursko-lotrinského, kteří měli k českým zemím velice blízko. Narodil se na…
V říjnu roku 1350 utrpěl římský císař a český král Karel IV. nesmírně těžký úraz. Nevíme přesně, kdy se tak stalo, dostupné prameny hovoří o první polovině měsíce. Bylo to však zranění tak závažné a těžké, že historikové dokonce mluví o Karlově „smrtelném úrazu“. Z tohoto důvodu nemůže připomínka tak osudové události chybět ani v našem kalendáriu, přestože nejsme schopni s přesností na den určit, kdy k ní došlo.
Na podzim roku 1350 se Čechami a pak i ostatními zeměmi Evropy začala šířit zpráva…