Císař František Josef I. byl – mimo jiné – také vrchním velitelem rakousko-uherské branné moci. Od dětství byl vychováván jako voják a armáda patřila k věcem, které jej bavily a které měl rád. Obzvláště se jeho oblibě těšily manévry – vojenská cvičení, jež měla udržovat vojsko v bojeschopném stavu. Cvičení c. a k. armády se konala takřka každoročně. Za „císařské“ manévry se však považovaly jen ty, jichž se účastnil panovník osobně. Za dobu vlády Františka Josefa I. se jich konalo celkem 40. Poslední, na které dorazil, proběhly v září 1909 u Velkého Meziříčí na Moravě.
Po dobu svého pobytu v tomto městě císař bydlel na zámku, který patřil hraběti Harrachovi. Ubytování zde měl zajištěno i následník trůnu arcivévoda František Ferdinand d´Este, který jako generální inspektor rakousko-uherského vojska nemohl chybět, a také německý císař Vilém, jenž se rovněž rozhodl manévrů zúčastnit.
František Josef I. do Velkého Meziříčí přijel 8. září 1909 kolem poledne. Na slavnostně vyzdobeném nádraží jej uvítal moravský zemský hejtman hrabě Serényi a místní starosta Josef Čermák. Večer se ve slavnostním stanu v zámeckém parku pro vzácné hosty konala dvorní hostina.
Vlastní manévry začaly ve čtvrtek 9. září 1909. Zúčastnilo se jich sedm pěších divizí a dvě divize jezdecké tří armádních sborů; v okolí Velkého Meziříčí se v průběhu cvičení pohybovalo více než 60 000 vojáků. Hlavní operační prostor se rozkládal mezi Velkým Meziříčím a Jihlavou. V bojích, které spolu vybrané formace sváděly, se rakousko-uherské velitelství snažilo uplatňovat prvky moderní taktiky a strategie a nasadilo nejnovější zbraně. Cvičiště křižovaly automobily a motocykly, velitelé vydávali rozkazy pomocí polních telefonů a telegrafu. Vojáci dostali nové uniformy v barvě polní šedi a v zákopech se uplatnily nové strojní pušky. František Josef I. na tyto vymoženosti nebyl zvyklý a své vojsko nepoznával. Pokoušel se sledovat boj, ale namísto dřívějších barevných formací zahlédl občas jen rojnici pohybující se přískoky po strništi. Neslyšel žádné břeskné polnice, nedočkal se efektního útoku jízdy. Císař se s novým způsobem válčení nesmířil. „Je vidět jenom debakl a žádné manévrování,“ nechal se slyšet zklamaně. Zahořkl a tyto manévry, které skončily 11. září 1909, byly poslední, jichž se zúčastnil.
Pro České dukáty sepsal historik Jiří Pernes.
