x
Královské kalendárium 2. díl

26. srpen 1346: Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!

26. srpen 1346: Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!

Městečko Crécy leží v severní Francii v departementu Somme poblíž města Abbeville. Je to daleko od Čech, ale vzdor tomu se toto místo hluboce zapsalo do českých dějin. Známe je však spíše pod českým označením Kresčak. Dne 26. srpna 1346 se v jeho blízkosti odehrála krutá bitva mezi anglickým a francouzským vojskem, v níž na straně Francouzů bojovali i čeští rytíři, vedení králem Janem Lucemburským. Po boku svého otce bojoval také jeho prvorozený syn Karel, v té době již zvolený římský král.

Bitva u Kresčaku proběhla na samém začátku „stoleté války“, kterou spolu vedly Francie a Anglie. A protože rod Lucemburků byl úzce spřízněn s francouzským vládnoucím rodem Valois, který v té době na trůnu reprezentoval Filip VI., pokládal Jan Lucemburský za svoji povinnost přispěchat francouzskému příbuznému na pomoc v boji proti anglickým útočníkům. Jak velký význam spojeneckým svazkům s Francií přikládal, dokazuje skutečnost, že krátce předtím – 11. července 1346 – byl jeho syn Karel zvolen římským králem a chystala se jeho slavnostní korunovace.

Avšak o pouhý den později se v Normandii vylodila anglická armáda, o dva týdny později dobyla město Caen a 6. srpna již stála 150 kilometrů od Paříže. Francouzský král Filip VI. povolal na pomoc všechny své leníky a spojence a obrátil se i na Jana Lucemburského. Ten stanul před těžkou volbou – buď vyhovět žádosti a odsunout Karlovu korunovaci, na níž mu velmi záleželo, nebo zradit spojenectví s francouzským králem a svým blízkým příbuzným. Rozhodl se pro první možnost a české vojsko se vydalo do Francie. Do Filipova ležení dorazilo 13. srpna.

Zdálo se, že Francouzi mají vítězství jisté. Zatímco Angličanů bylo zhruba 20 000, Francouzi a jejich spojenci prý měli až 50 000 ozbrojenců. Přesto bitva skončila anglickým vítězstvím. Zatímco anglické vojsko bylo disciplinované a mělo pro bitvu vypracovaný plán, Francouzi šli do boje neukázněně, bez promyšlené strategie. Angličané proti francouzským rytířům nasadili lukostřelce, kteří dokázali útok francouzské těžké jízdy rozvrátit. Ta většinou ani nedorazila k anglickým pozicím, mraky šípů rytíře sestřelily z koní. Ostatní se pak obrátili na útěk a strhli s sebou i ostatní. Bezbranné těžkooděnce pak prý dobíjeli velští a irští pěšáci, ozbrojení dlouhými tesáky. Mezi těmi, kteří nalezli na bojišti smrt, byl i český král Jan Lucemburský, v té době již zcela slepý. To mu však nezabránilo, aby se boje se vší prudkostí zúčastnil. Je znám jeho proslulý výrok z tohoto dne: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!“ Jeho syn Karel samozřejmě bojoval také, vedl do bitvy svůj vlastní oddíl. Avšak i jeho zasáhl šíp anglických lukostřelců. Utrpěl zranění, z boje se stáhl a díky tomu přežil. Otcova smrt, jakkoli mu způsobila zármutek, měla však pro něj velký význam: v okamžiku jeho úmrtí se stal českým králem.

Pro České dukáty sepsal historik Jiří Pernes.

Doporučujeme
Karel IV.
Karel IV.
zobrazit dukát
zajímavosti a novinky
Přečtěte si
Další články
chcete se zeptat?
odběr newsletteru