x
Královské kalendárium 7. díl

16. prosinec 1740: Vpád pruské armády do Slezska

16. prosinec 1740: Vpád pruské armády do Slezska

Marie Terezie ještě neseděla na trůnu ani dva měsíce, a už musela čelit útokům nepřátel, kteří ji chtěli zbavit koruny, případně uloupit část území zděděného po předcích. Patřil mezi ně také pruský král Bedřich II., jehož vojska už 16. prosince 1740 vtrhla na území habsburské monarchie. Tento panovník se dlouhodobě zabýval myšlenkou, že ke svému království připojí sousední Slezsko, nejsevernější a také průmyslově nejvyspělejší část podunajského soustátí. Jen několik dní poté, co se Marie Terezie ujala vlády, sešel se Bedřich II. na rheinberském zámku se svým státním ministrem Podewilsem a s maršálem Schwerinem. Seznámil je s úmyslem sousední korunní zemi získat a učinit ji součástí Pruska. Využil skutečnosti, že nástup ženy na trůn v tehdejší Evropě nebyl úplně běžný. Císař Karel VI., otec Marie Terezie, když viděl, že se mu nepodaří mužského následníka trůnu zplodit, začal podnikat kroky k tomu, aby se vlády mohly ujmout i ženské příslušnice habsburského rodu. Pojistil se Pragmatickou sankcí, která tuto zásadu uzákoňovala a kterou potvrdila většina panovníků sousedních států, včetně samotného Bedřicha II.

Takřka okamžitě po smrti císaře Karla VI. se objevila řada těch, kteří na habsburský trůn vznesli nárok, například bavorský kurfiřt Karel Albrecht. A toho se Bedřich II. rozhodl využít. Svým ministrům představil plán získat Slezsko buď dohodou s Marií Terezií – chtěl jí za jeho odstoupení nabídnout spojenectví proti všem těmto nepřátelům – anebo válkou proti ní. Mladá panovnice na habsburském trůnu samozřejmě odmítla o dobrovolném odstoupení jedné z nejbohatších korunních zemí byť jen uvažovat. A tak Bedřich II. 16. prosince 1740 na její říši zaútočil.

Neměl těžkou práci. Marie Terezie zdědila stát v nedobrém stavu. Habsburská armáda byla špatně organizovaná, nedostatečně vyzbrojená a vycvičená a početně slabší než útočící pruské vojsko. Navíc habsburských vojáků se dlouhodobě zmocňovala nespokojenost, protože žold jim byl vyplácen nepravidelně a ani s jeho výší nebyli spokojeni. Pruská válečná propaganda také představovala Bedřicha II. jako osvoboditele slezského lidu od „habsburské tyranie“. Habsburkové totiž byli katolickou dynastií, sama Marie Terezie byla hluboce věřící katoličkou, zatímco většina obyvatel Slezska se tradičně hlásila k protestantskému vyznání a vojsko protestantského pruského krále skutečně nadšeně vítala. Navíc zde neexistovala ani žádná jazyková bariéra – jak Slezané, tak Prusové hovořili německy. Pruské vojsko tedy vítězně pochodovalo do slezského vnitrozemí a 3. ledna 1741 obsadilo Vratislav a pak i další části země. Na jaře 1741 pronikli Prusové až k řece Moravici, obsadili Opavsko i s Opavou, Krnovsko a Těšín. Pro Marii Terezii to byla těžká rána, kapitulovat však nemínila. Řadu dalších let zasvětila boji za znovuzískání Slezska, úspěšná však nebyla.

Pro České dukáty sepsal historik Jiří Pernes.

Doporučujeme
Marie Terezie
Marie Terezie
zobrazit dukát
zajímavosti a novinky
Přečtěte si
Další články
chcete se zeptat?
odběr newsletteru
yt-ico