x
Zlatá edice

Na paměť první republiky

Dukáty první republiky

Kronika první republiky

Sada
Sada čtyř dukátových medailí
Zlatá číslovaná edice knihy
Luxusní balení kompletu
Certifikát pravosti
 
Cena celkem 250 000
Vyprodáno
Díl čtvrtý - Rok 1921
CO JE KRONIKA PRVNÍ REPUBLIKY

Sada dukátových medailí doprovázená jedinečnou knihou

Komplet dukátových medailí špičkových českých medailérů je nejen neopakovatelnou sběratelskou příležitostí, ale také velmi důstojnou poctou slavné době formování moderního Československého státu.

CO OBSAHUJE KNIHA A DUKÁTOVÉ MEDAILE

Zlatá edice roku 1921

Jednadvacet dílů

Sté výročí vzniku první Československé republiky, které jsme oslavili 28. října roku 2018, nás inspirovalo k vydání cyklu jednadvaceti knih a jednadvaceti sad pamětních medailí pod názvem Kronika první republiky. Kronika vychází postupně, každý rok jeden díl. Pravidelně v ročním cyklu pojednává o jednotlivých letech, které formovaly Československo v období vymezeném letopočty 1918–1938. Zatím vyšly Kroniky první republiky věnované roku 1918 (vydána 2018), roku 1919 (vydána 2019), roku 1920 (vydána 2020), roku 1921 (vydáno 2021) a roku 1922 .

Podívejte se na křest Kroniky první republiky 1920, kde Kronice přejí její autoři – spisovatel Pavel Kosatík a přední odborník na platidla ČNB Jaroslav Moravec, autoři medailí – Michal Vitanovský, Josef Oplištil, Vladimír Oppl a Zbyněk Fojtů – spolu těmi, kteří se podílejí na samotné řemeslné výrobě nádherné knihy.

Kniha

Kniha je dílem renomovaných autorů JUDr. Pavla Kosatíka a JUDr. Jaroslava Moravce, Ph.D. První jmenovaný je v současnosti velmi vytěžovaným autorem zabývajícím se především novodobou historií. Pro jeho způsob psaní je charakteristické hledání příběhu za životopisnými daty, rozhodnutími a činy. Z jeho pera vzešla část Kroniky první republiky popisující historické události jednotlivých let.

Jaroslav Moravec se již od studií zabývá měnovými systémy na našem území. V této oblasti platí za špičkového odborníka, absolvoval semináře pořádané velkými zahraničními institucemi bdícími nad světovými měnovými systémy, je také zástupcem v pracovních skupinách expertů zabývajících se emisí platidel a jejich ochranou proti padělání. Od roku 1989 přednesl více než 200 přednášek a v odborné literatuře publikoval na 250 článků. Jaroslav Moravec připravil druhou část Kroniky, která popisuje historii peněžnictví a jeho vývoj v jednotlivých letech.












Dukátové medaile

Téma dukátu bylo autorovi Asamatu Baltaevovi v jistém smyslu velmi blízké. Sice ve své době neutíkal z rozpadající se země, ale změna lokality a náhled na ruskou kulturu zvenčí v něm vyvolaly inspiraci k vytvoření návrhu medaile. Po detailním zkoumání tématu si ke zpracování vybral čtyři atributy: orlici Ruského impéria, vlajku se třemi pruhy, kterou měli v odznaku uprchlíci z Ruska, mapu Československa a lipové listy. Útěk Rusů z impéria a přijetí Československou republikou znázornil pomoci pruhů na reverzní straně. Pruhy vycházejí z rozpadající se orlice a míří do mapy. Dále se tento prvek objevuje na averzní straně kolem Lva a kopíruje spodní část štítu. Sjednocením pruhů a štítu chtěl vyobrazit spojení Čechoslováků a Rusů. Na obou stranách jsou vyobrazené lipové listy a kromě významu státní symboliky vyzařují i hodnoty klidu a míru, za nimiž uprchlíci přicházeli do Československa.

Po konci 1. světové války hrozilo ve Střední Evropě nebezpečí lokálního vzplanutí konfliktu. Po rozpadu Rakouska-Uherska vznikly malé nezávislé státy, jež se cítily ohroženy od dvou zemí, které jediné měly v minulosti výsadu být uváděny v názvu říše Habsburků. Proto Francie iniciovala mezinárodní obranný pakt tří zemí, Československa, Rumunska a Jugoslávie nazvaný Malá dohoda. Trval v období 1921–1939. Dvoudukát ke stému výročí vzniku Malé dohody navrhl ak. sochař Michal Vitanovský tak, aby vyváženě reflektoval historickou realitu. Scénář averzu byl víceméně daný. Na reverzu se uplatnilo heslo spojenců V SJEDNOCENÍ SÍLA a architektonické dominanty tří hlavních měst zemí paktu. Ty jsou ohraničeny vzájemně propojenými kruhy symbolizujícími jednotu a provázanost. Československo bylo vůdčí silou paktu, což bylo dané i úrovní jeho ekonomiky a zbrojního průmyslu. Na rozdíl od svých dvou spojenců si také udrželo demokratický režim až do začátku 2. světové války.

Averz pětidukátu od ak. sochaře Zbyňka Fojtů zdobí portrét Karla Čapka, autora světoznámé divadelní hry RUR. Spisovatel si pro tuto hru vybral námět, který je čím dál víc aktuální, a geniálně toto téma zpracoval. Kompozici s portrétem a prvorepublikovým malým státním znakem doplňuje obdélníkový výřez, který má symbolizovat jeviště divadla. Reliéf je doplněn textem PRVNÍ REPUBLIKA a letopočty 1921 a 2021, u portrétu je jméno KAREL ČAPEK. Reverz autor vybíral z několika variant grafických návrhů, zvažoval použít detail z originálu plakátu k prvnímu představení v Klicperově divadle. Nakonec pro reliéf této strany pětidukátu zvolil figurální motiv s herci, kteří mají na sobě originální kostým robotů. Čerpal z jediné dochované fotografie z tohoto představení. Postavy jsou zachyceny v mírně strnulém postoji – tak si herci zřejmě představovali pohyby těchto nových bytostí. Kompozice je opět doplněna obdélníkovým výřezem, výrazným názvem hry RUR a textem PREMIÉRA V HRADCI KRÁLOVÉ a datem 2.1. 1921.

Na averzní straně desetidukátu ak. sochaře Vladimíra Oppla je v horní části zobrazen motiv legionářů z pomníku na pražském náměstí Pod Emauzy od Josefa Mařatky. Pylon tohoto pomníku daroval Obci legionářské T. G. Masaryk. Jde vlastně o část obelisku, jenž stojí na Pražském hradě, a který se při transportu z Mrákotína do Prahy zlomil. Dole ve střední části je umístěn legionářský odznak, jehož autorem je Otto Gutfreund, sám legionář, který sloužil ve Francii v rotě Nazdar. Tento odznak dodnes používá Československá obec legionářská jako svoje logo. Po stranách Gutfreundova odznaku je averz a reverz válečného kříže – vojenského vyznamenaní 1914–1918, jehož autory jsou František Kupka a Emil Purghart, též legionáři. Na straně rubové jsou v opisu Masarykova slova. Masaryk legionáře ctil a podporoval je, legionáři zas Masarykovi říkali „tatíček“.

Vyprodáno
chcete se zeptat?
odběr newsletteru