Leopold I. byl jeden z nejdéle panujících vladařů na českém trůnu Dalším panovníkem, k jehož výročí 380 let od narození vydáváme letos pamětní medaile, je Leopold I. (narozen 9. června 1640 ve Vídni, zemřel 5. května 1750) , římský císař, český a uherský král z dynastie Habsburků. Syn Ferdinanda III. a Marie Anny Španělské neměl původně na trůn vůbec usednout.
Místo bylo přichystané pro jeho staršího bratra Ferdinanda IV. a Leopold měl jít duchovní cestou. Náhlá smrt bratra však zamíchala kartami. A tak se Leopold místo teologie a morálky začal učit politiku a diplomacii. Leopold I. to jako císař a král neměl vůbec jednoduché, ačkoliv strávil na českém trůnu dlouhých 48 let. Habsburská monarchie bojovala s Francií a Osmanskou říší.
Jeho vláda tak byla provázena především válečnými zápasy. Ale ani uvnitř říše nepanovala stabilita. Šlechta v Uhrách se bouřila a spojence nacházela v sedmihradských knížatech a často i v Turcích. Až slavná bitva u Vídně v roce 1683 oslabila tureckou moc a Habsburkové se dostali do čela evropské politiky. Na co nesmíme zapomenout, je Leopoldova láska ke kultuře a vědě. Hovořil pěti jazyky, hrál na několik hudebních nástrojů, skládal hudbu i dirigoval svůj komorní orchestr.
Vídeňský dvůr se tak díky němu stal centrem kultury. Začal stavět zámek Schönbrunn i další křídlo v Hofburgu, zakládal univerzity a výzkumné společnosti. Ani v osobním životě nebyl Leopold troškař. Stihl se třikrát oženit - s Markétou Terezou Španělskou, Klaudií Felicitas Tyrolskou a Eleonorou Magdalenou, celkem měl 16 dětí. Zemřel v roce 1705 po 48 letech vlády a byl pohřben ve Vídni. I přesto, že jeho cesta k panování byla nečekaná, v délce vlády na českém trůnu ho předčil pouze František Josef I.